Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše malá milá Bublinko...

Obrazek


Ani nevíš, jak dlouhá cesta vedla k tomu, než jsme si tě pořídili...
Že si někdy pořídíme druhého pejska, to jsme věděli, už když jsme měli nějakou dobu doma Phoebe. Zůstávala jen otázka, kdy a jaké plemeno. Jediné, co jsme věděli bylo, že dalšího pejska cheme s PP. Ne proto, že by se nám Phoebe nelíbila, nebo měla nějakou vážnou vadu. Ale proto, že bych ráda někdy taky zkusila vše kolem chovu Obrazekpsů s PP a taky proto, že ač my měli štěstí na skvělou chovatelku bezpapíráčků, v dnešní době bych už měla strach do něčeho takového jít, když vidím, jakým směrem se množitelství ubírá.

Rozhodovali jsme se a vymýšleli těch plemen docela dost, u jednoho jsme už dokonce měli kontaktovanou jednu chovatelskou stanici. Nakonec jsme však od toho ustoupili a tápali dál...když tu jsem jednou četla článek v časopise o psech, kde byl rozhovor s chovatelkou Parsonů. Ihned mě osvítil skvělý nápad - chovatelka tak vychvalovala toto skvělé plemeno a vždyť přece i já o tom byla již přesvědčena! Nechtěli jsme druhého stejného psa - a tak jsem si říkala, pořídíme si tedy podobného, jen co nejvíce odlišného - s dlouhýma nohama, hrubou srstí a tricolorního.

ChovatelskáObrazek stanice byla ihned jasná. Setkali jsme se naživo s parsonem Samíčkem, na výstavě v Brně a potom na velkém sraze JR a PR teriérů v Břeclavi, a strašně se nám oběma líbil. Proto mě hned napadlo, že pokud parsonka, tak odtud. A jak že se tedy Samíček vlastně jmenuje? Alois z Velfíku :o) Do vyhledávače jsem tedy zadala jeho "příjmení" a podívala se na jeho rodiče, sourozence a další vrhy. Všichni se mi moc líbili a tak jsem chovatelce napsala. Dozvěděla jsem se, že další vrh od stejné fenky plánuje, ale až časem. Zatím jsme Obrazeksi potykali a psali si sem tam emaily, co nového a jak to vypadá s plánovaným krytím. Možná nebudeš věřit, ale vydržela jsem čekat skoro celý rok. Vlastně to byl rok, než jsem si tě dovezla domů. Ale toho čekání na maminčino hárání, krytí, potvrzení těhotenství a hlavně porod!!! A těch různých "nástrah", než jsem uviděla tvou první fotečku a než jsem se konečně dozvěděla, že budeš naše, těch tedy bylo. Naštěstí vše dobře dopadlo a tak jsme se na tebe jeli poprvé podívat.

Tenkrát s námi jely na návštěvu ještě dvě kamarádky - panička Samíka a Baruška, u které jsme ten den přespaly. Samík a Fíbuška bohužel ještě za štěňátky nemohly, tak Obrazekna nás čekali na chodbě. My vešli do místnosti, kde byli schovaní, a ty malé bílé kuličky nás hned všechny dostaly. Ty Bublinko, jsi byla pro nás nejkrásnější, byla jsi tak malinká, i proti svým sourozencům jsi byla menší, ale zato ten největší dráček. A hlavně si byla naše. Měla jsem takovou radost, že jsem si tě konečně mohla pochovat, pomazlit se, cítit tvůj kožíšek, vědět, že teď, teď už opravdu jsi...

Poslední týdny už plynuly rychle a konečně jsme si pro tebObrazeke jeli. Nemohla jsem se dočkat, až tě zase uvidím a hlavně, až si tě konečně odvezu domů. Jana byla celá posmutnělá, že další z jejích štěňátek opouští dosavadní domov a celou smečku krásných hafíků. Ujistila jsem ji, že budeme často psát a nasedli jsme do auta. Seděla jsi s pánečkem vzadu a vedle vás Fíbuš. Opět nechápala, co se děje a proč že si jednoho z těch lumpíků bereme sebou. Cestu jsme zvládli dobře a šli tě ukázat rodince. Protože většina z nich nic netušila, byli lehce v šoku, ale moc ses jim líbila. No komu by ses taky nelíbila! Jsi tak nádherné štěňátko. Narodila ses mi přesně podle mých představ a vzdáváš hold svému jménu, které jsme měli vymyšlené už dávno, díky dědovi, který řekl, že se Phoebe měla jmenovat Bublina. Tehdy jsme si řekli, že náš další pes - raslík - bude Bubble. No, a podívej se na sebe. I ten flíček přes oko máš na stejné straně, jako Bublina z Rychlých šípů :o)

První dny jsme si tě užívali, ale musím Obrazekříct, že mi chvíli trvalo, než mi došlo, že už tě mám konečně doma a že jsi opravdu naše. Poté jsem si tě ale ihned zamilovala a už bych tě nikomu nedala. Také Fíbuš trvalo pár dní, než si na tebe zvykla, ale teď už tě bere jako svou kamarádku a parťačku, přesně jak jsme chtěli. Zatím tě bere jako štěňátko a snaží se tě chránit, starat se o tebe, a myslím že taky čeká na dobu, až se ti vymění zoubky :o) Věřím ale, že časem se z vás stanou nerozlučné kamarádky.

Bublinko, přeji ti do života vše nej, hlavně aby ti sloužilo zdraví a bylas tady s náma moc dlouho a doufám, že u nás budeš moooc spokojená :o* Mámtě moc moc moc ráda....

Obrazek